Case Yellow, 1940

"Díky Bohu za francouzskou armádu!" prohlásil Winston Churchill, čímž vyslovil obecnou domněnku západních mocností, že vítězové 1. světové války opětovně porazí německé ozbrojené síly. 1. září 1939 Německo zahájilo invazi do Polska, čímž započalo Druhou světovou válku. Krom několika malých střetů neprovedla Velká Británie ani Francie - vítězové První světové války - nic. Očima Spojenců bylo polské tažení v roce 1939 jasný případ toho, jak nová a větší armáda pokoří armádu starší a menší. Množství německých tanků bylo úchvatné a bylo jasné, že je potřeba tohoto vzoru následovat, ale i přesto projevili Spojenci pramálo aktivity, aby zabránili věcem nadcházejícím. Nepoučeni dobytím Polska, rozhodli se stále vyčkávat. Jejich armády početně převyšovaly ty německé, a to jak po stránce mužstva, tak i z hlediska tanků či artilérie. Navíc měli taktickou výhodu v tom, že byli obránci. Němci mezitím horečnatě aplikovali strategii, která se jim vyplatila v Polsku a ještě zdokonalili svou operační techniku. Překvapivé dobytí Norska Německem konečně probudilo Spojence z letargie. Na další úder nemuseli čekat dlouho.

Je 10. květen 1940 a Německo zahájí blitzkrieg proti západním Spojencům. Celé tažení je ukončeno o šest týdnů později drtivým německým úspěchem. Čtyři spojenecké armády byly poraženy naráz. Nepočetná vojska Nizozemí a Belgie, zdrcená válkou, se vzdala. Velké Británii se podaří evakuovat většinu Britských expedičních sil zpět na ostrov, nicméně jejich výzbroj a vozidla zbydou na plážích Dunkirku. Ostrovní národ zahajuje přezbrojování, nicméně pro tuto chvíli je ze hry. Kdysi pyšná francouzská armáda, jejíchž mnoho regimentů sloužilo již od 17. století, utrpí nejkatastrofičtější porážku moderní historie a samotná Francie kapituluje. Jak se to všechno mohlo stát?

Němci si uvědomili, že již nemohou zvítězit stejným způsobem, jakým bojovali v První světové válce a inovovali tedy svou ofenzivní taktiku. Jejími hlavními ingrediencemi byly zejména masivní tankové formace, letectvo zaměřené na podporu pozemních jednotek a zejména nový systém velení, koordinovaný pomocí propojeného rádiového spojení. Spojenecké tanky i pěchota byly často rovnocenné či silnější než německé protějšky, což by bylo možné dokázat, pokud by měly možnost řádného nasazení a bojových příprav. Bohužel takových příležitostí bylo málo a většinou odtržených od zbytku celkové obrany. Zatímco se Spojenecké velení rozhodovalo co dál, přičemž realizace takových rozhodnutí probíhala v rámci celých dní, Němci se bezproblémově přesouvali dále, koncentrovali se, aby přečíslili oponenty a následně využili příležitostí k vítěznému postupu. Na každou německou taktickou i technickou inovaci bylo možné patřičně reagovat, nicméně během šesti krátkých týdnů neměli Spojenci čas ani způsob jak.

Hra Case Yellow, 1940 od vývojáře Teda Raicera je jednoduchou, ale historicky přesnou studií tohoto monumentálního tažení. Herní systém se zaměřuje na chyby ve spojeneckém velení i operační strategii, která umožnila německým tankovým generálům, například Heinzi Guderianovi či Erwinu Rommelovi sevřít do kleští své nepřátele, třebaže ti byli dobře vyzbrojení a početnější. Case Yellow, 1940 využívá systém náhodného tahání žetonů, které dodává Němcům širokou paletu možností co se týče pohybu či zakazuje útoky Spojencům. Mezitím pravidla pro kontrolní zóny kolem jednotek umožňují motorizovaným jednotkám využívat mezery mezi liniemi daleko pomalejší pěchoty. Vzdušná převaha je řešena pomocí žetonů efektů - tehdy nepřekonatelná Luftwaffe umožňuje v případě potřeby hráči za Němce ve hře negovat i ty nejsilnější obranné pozice. Bude-li hráč za Německo chtít zopakovat vítězství blitzkriegu v roce 1940, bude muset využít veškeré převahy, kterou má.

Každé herní kolo je zde rozděleno na osm akčních tahů. Každý hráč má čtyři žetony akcí. Hráč s iniciativou si vybere, kterou z těchto akcí bude hrát jako první. Zbývajících sedm žetonů se nasype do neprůhledného kalíšku a nadále se z něj berou náhodně. Ve většině případů bude mít iniciativu hráč za Německo a bude tedy začínat kolo tím, že odehraje jeden ze svých žetonů akcí. Každý německý žeton je označen jako pohybový nebo jako bojový a hráč za Němce se bude skrze ně muset rozhodnout, co bude jeho armáda dělat (během celého kola bude Němec využívat dva své žetony na pohyb a dva na boj). Na každém konci pohybu bude mít jakákoli motorizovaná či tanková formace, která sousedí se spojeneckými jednotkami možnost zaútočit. Pokud si vybere žeton akce "boj", všechny německé jednotky sousedící se spojeneckými jednotkami budou moci zaútočit, pokud jim to terén umožní.

Spojenecké akční žetony jsou též po dvou - dva pro boj a dva po pohyb. V průběhu hry však bude spojeneckému hráči komplikovat hru ztrouchnivělé velení. Potřebujete se pohnout? Bohužel, vzali jste si zrovna z kalíšku žeton pro pohyb. Vytvořili jste si právě útočnou pozici? Tu máte žeton pohybu a útočit smí jen tolik motorizovaných formací, kolik je hozeno na šestistěnné kostce.

Kontrolní zóny, které mají kolem sebe jednotky pěchoty znázorňují, že se stále ještě bojuje dle pravidel První světové války. Pokud pěchota vstoupí do nepřátelské kontrolní zóny, musí se zastavit. Pěchota na jednom hexu při útoku útočí pouze na jeden bránící se hex. Pěchota, rozložená na vícero hexech však zaútočí nejenom na onen jeden bránící se hex, ale povinně i ne veškeré přilehlé hexy náležící nepříteli. To proto, že větší útoky pěchoty zabírají čas na přípravu, díky čemuž obránce stíhá vytvořit si obranný plán.

Motorizované jednotky mají pro každou stranu odlišná pravidla, protože Němci mají lépe trénované a již zocelené formace, které fungují v boji daleko lépe než ty spojenecké. Jednoduše řečeno, jakákoli motorizovaná jednotka s vyšším číslem kvality než sousední jednotka může negovat kontrolní zóny pro účely pohybu, boje či ústupu. Proti jasným výhodám a možnostem obklíčení motorizovanými jednotkami je jediným protipólem pouze pevná linie, nicméně pouze do té doby, kdy v ní nejsou mezery. Navíc mohou motorizované jednotky útočit na hex obránce, aniž by byly nuceny kontaktovat přilehlé jednotky obránce. Rychlost motorizovaných formací totiž umožňuje, aby útok proběhl dřív než se stihne vytvořit tradiční obranná odezva.

Luftwaffe ve hře znázorňuje princip totální letecké přesily, která hráči za Němce umožňuje negovat i ty nejtvrdší obranné pozice, je-li to nutné. Každý využitý žeton Luftwaffe umožňuje na bojové tabulce jedno posunutí ve vyhodnocovacím sloupci. Spojenecké žetony letectva umožňují dělat hráči za Spojence to samé, nicméně oněch žetonů má daleko méně. To není dáno tím, že by Spojenci měli menší počet letadel (měli jich prakticky stejně), ale tím, že spojenecká koordinace mezi pozemními jednotkami a letectvem byla tak těžkopádná, že letadla obyčejně nestihla dorazit tak, aby měla možnost ještě ovlivnit výsledek bitvy.

Case Yellow, 1940 obsahuje 4 scénáře a speciální pravidla

• Pevnost Holandsko je malý výukový scénář, který se zabývá prvním velkým parašutistickým útokem v historii.
• Historická kampaň, ve které Mansteinova taktika "srpu" využije spojeneckého přesvědčení, že Ardeny jsou pro tanky neprostupné. Spojenci opět budou zastiženi s kalhotami u kolen a budou muset opět čelit válečné katastrofě. Hráč za Němce ovšem bude nucen dosáhnout stejného či většího vítězství, jak tomu bylo doopravdy, jinak prohraje. Jeho případné ztráty obrněných vozidel se totiž mohou ukázat jako zásadní.
• Co kdyby? Scénář první staví Spojence stále do role bitého psa se zastaralým velením i operační logistikou, nicméně zde již dominují lepší informovaností, takže nejsou nuceni opakovat strategické chyby, které se tolik podepsaly na neslavném  plánu Dyle.
• Co kdyby? Scénář druhý ponechává Spojencům stejné výhody jako v předchozím, ovšem vylepšuje navíc jejich velící metody. Navíc ještě získají navíc jednotky, které by bylo možné v tu dobu jednoduše využít. V tomto scénáři bude mít hráč za Němce opravdu plné ruce práce.
• Operace Žlutá, 1940 mimo jiné obsahuje pravidla pro: omezené zásobování pro útok skrze motorizovaná zásobovací družstva, pevnost Eban Email a Maginotovu a Siegfriedovu linii, spojenecké i německé vzdušné síly, německé parašutisty i výsadky z kluzáků, německé bombardování za účelem podlamování morálky, uprchlíky a mnoho dalšího.

Měřítko hry:

• Jednotky: 1 žeton = vojenské sbory či divize, výjimečně regimenty
• Čas: 1 kolo = 4 dny
• Mapa: 1 hex = přibližně 14,5 km

Hra neobsahuje česká pravidla.

Hra obsahuje:

• 2 oboustrannou barevnou herní mapu o rozměrech 56 x 86 cm
• 1 a půl plata s žetony
• referenční listy hráčů
• svazek pravidel
• svazek scénářů
• 2 šestistěnné kostky

Hodnocení